Jdi na obsah Jdi na menu
 


Za duhovým mostem

 duhovy-most-pes.jpg

 

Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.






 

Afrodita z Červeného Hrádku

Narodila se u nás doma dne 2.3.2002 a jejích skoro 11 let života bylo vrchovatě naplněno sportovními, soutěžními, výstavními a záchranářskými zážitky.
Byla osobnost, na kterou se nezapomíná, za každých okolností byla svá, ať už se mi to líbilo nebo ne.
Měla neskutečný smysl pro humor a dokázala rozdávat radost všem lidem okolo.
Naučil jsem se s ní téměř všechno, co ve styku se psy znám a umím.
Poslední tři měsíce statečně bojovala se zákeřnou nemocí, ale v tomto boji nemohla vyhrát.
Večer 9.1.2013 jsem musel udělat jedno z nejbolestnějších rozhodnutí v životě a její bohatýrské srdce dotlouklo.
Afro, nikdy na tebe nezapomenu.

afra--246.jpg        afra-20090301-01a.jpg    afra-2.jpg